Omlouváme se všem našim příznivcům a podporovatelům, že tyto stránky nejsou pravidelně doplňovány.
Prosím navštivte naše hlavní stránky:
Nadační fond Váleční Veteráni bez hranic. Endowment fund War Veterans without borders.
Děkujeme za pochopení.
72. výročí osvobození vlasti a konce druhé světové války v Evropě.
Položení věnců k uctění památky padlých v 2 světové válce v Ústí nad Orlicí dne 5.5.2017 u Památníku odboje a v Parku čsl. legií. Akce ČSOL Ústí nad Orlicí.
Podporujeme:
Nadační fond Váleční veteráni bez hranic. Endowment fund War veterans without borders.
VÁLEČNÍ VETERÁNI, WAR VETERANS.
Propagujte i svojí stránku
Tato stránka Občanského sdružení válečných veteránů je věnována přislušníkům jednotek , kteří se zúčastnili zahraničních misí ať již mírových nebo bojových, UNPROFOR,UNCRO,IFOR,SFOR,KFOR...a jiných, /přivítáme i kamarády z C.L./, a kteří slaví 4.srpen jako Den válečných veteránů. V tento den roku 1995 došlo k zahájení ofenzívy chorvatských vojsk na území takzvané Republiky Srbská Krajina. Při této ofenzívě došlo k zabití 2 příslušníků českých jednotek OSN. To bylo poprvé od vzniku české republiky, kdy se čeští vojáci ocitli pod palbou znepřátelených stran. Na památku této události slavíme 4. srpen jako Den válečných veteránů.
Úzce spolupracujeme s Nadačním fondem Váleční veteráni bez hranic.
Váleční veteráni bez hranic. on Facebook
Dne 11. listopadu slavíme Mezinárodní den válečných veteránů. NEZAPOMEŇTE.
Historie Dne veteránů:
Dne 11. listopadu 1918 v 11.01 hodin podepsal maršál Foche v železničním vagónu v Compiégne na řece Marně příměří s poraženým Německem císaře Viléma. Tímto příměřím bylo v konečném důsledku rozhodnuto o ukončení 1. světové války – největší a nejstrašnější války, jakou kdy lidstvo poznalo. Toto datum se stalo, na paměť obětem války, v demokratických zemích Evropy, v USA a Kanadě „Dnem veteránů“. Francie iniciovala tento den jako Den padlých nebo Den příměří již v roce 1919. Během krátké doby se pak vzpomínka na padlé rozšířila i v Severní Americe jako Den vzpomínek či Den veteránů. Jedenáctý listopad byl vyhlášen Dnem válečných veteránů a například v Kanadě uctívají tento den jako Remembrance Day na počest vojáků padlých v obou světových válkách. Jako vzpomínku si lidé toho dne dávají do klopy papírový květ máku. V novodobé České republice je datum 11. listopadu jako Den veteránů připomínající oběti válečných konfliktů poprvé vzpomenuto v roce 2001. Hlavní pietní akt se tehdy uskutečnil v Národním památníku v Praze na Vítkově a stejně tak v celé České republice si občané a vojáci připomněli české oběti válečných konfliktů. Den veteránů je pro nás příležitostí veřejně si připomenout československé vlastence, kteří ve dvou válečných apokalypsách, ohraničených léty 1914 až 1918 a 1939 až 1945, nezištně a bez váhání nasazovali životy za svobodu své vlasti, za obnovení státní suverenity. Vznik Československé republiky v roce 1918 byl podmíněn nejen politickými jednáními, ale byl také výsledkem bitev legionářů československé dobrovolnické armády u Arrasu v květnu 1915, téměř už legendární bitvy u Zborova, která se odehrála o dva roky později, těžkých bojů u francouzské Terrony a Vouziers a dalšími boji československých legionářů na italské frontě. Celá téměř stotisícová armáda čs. legionářů přispěla k ukončení první světové války a tato elita národa pak zákonitě vytvořila základ armády první Československé republiky. Mnozí z nich o dvacet let později nedobrovolně opouštěli svou rodnou zemi, aby za jejími hranicemi v Polsku, Francii, na Blízkém východě, ve Velké Británii, na území bývalého Sovětského svazu, v severní Africe, ale i v jiných částech světa bojovali proti armádám nacistického Německa, fašistické Itálie a jejich spojenců. Více než 10 000 vojáků položilo svůj život za svobodné Československo. V tento den si připomínáme oběti válek bez rozdílu národností, náboženství a pohlaví – a proto vzpomínáme rovněž na 144 000 vojáků Rudé armády, 55 000 příslušníků rumunské armády a 350 vojáků americké osvobozující armády. Skláníme se i před obětmi francouzských, italských, jugoslávských, bulharských vojáků, ale i před obětmi vojáků z dalších zemí, kteří se podíleli na osvobození naší vlasti.
Zdroj: Vojenský historický ústav